Už to bude nějaký ten pátek, co jsem tu byl naposledy. A dneska máme Velký pátek. Ctím, že Velikonoce nejsou jen svátky příchodu jara, pletení pomlázek, vaření vajec a pomlazování dívek a žen - ačkoliv jsem věrným zastáncem těchto tradic - ale jsou především významnným, respektive nejvýznamnějším křesťanským svátkem. A tak Velký pátek uctím v Miličíně výstupem po křížové cestě na vrch Kalvárii (698 m.n.m.). Nemusíte se cestou tam nahoru modlit, ale když už se tam ocitnete, na místě úchvatných výhledů do kraje, údolí zalité sluncem, všechno to pučí, zelená se, stromy a keře jsou obsypané květy nejrůznějších barev a vůní, tak si i ateista řekne, že to tu je boží.-)
Křížová cesta je v podstatě výtvarné znázornění cesty Ježíše Krista po jeho odsouzení k smrti ukřižováním Pilátem Pontským. Průchod s křížem ulicemi Jeruzaléma na kopec Golgota, kde byl ukřižován, a jeho následné uložení do hrobu. A to je právě ta událost, která se udála na Velký pátek.
Původní aramejského označení Golgota je výrazem pro lebku, v tomto případě kopec, který svým tvarem lebku připomíná. Označení podle lebky bylo převzato do latiny jako Calvariae Locus, ze kterého počeštěním vzniklo slovo Kalvárie.
Podoby křížových cest jsou různé - původně se obvykle jednalo o prosté dřevěné kříže, později se začaly stavět kamenná zastavení s příslušenými vyobrazeními. V poslední době se v krajině objevují na úplně nových místech úplně nové a originálně pojaté křížové cesty, obvykle se jedná o osobitě pojatá díla uměleckých kovářů.
Křížová cesta nad Miličínem vznikla v letech 1747-1749 a původní dřevěné kříže v roce 1814 nahradily kříže kamenné. Křížová cesta je zakončená tradičně pojatými třemi kříži a kaplí Utrpení Páně. Původní provedení kaple se nezachovalo, v roce 1897 kapli zasáhl blesk a do základů vyhořela. Dnešní podoba je z doby následné rekonstrukce během léta 1897, při níž se obnovovaly i obrázky kapliček křížové cesty.
Když už se člověk ocitne na vrcholu, měl by se tu na chvíli zastavit a poohlédnout - pokochat se báječnými výhledy na členitost oblasti nazývané Česká Sibiř, shlédnout do hlubin zatopeného lomu a rozhodně nezapomenout na Miličínského lva, strážce České země. Lva, který má podle pověsti svým zvířecím řevem probudit Blanické rytíře ve chvíli ohrožení země z hlubokého spánku, aby se vydali národu na pomoc.
Když český kníže sv. Václav se svou družinou ulehal k tomuto dlouhému spánku, provázel ho lev. Ten se ovšem neukryl do nitra hory Blaník spolu s rytíři, ale usídlil se na protější hoře Kalvárii. Lev nikdy nespí a ani si to nesmí dovolit - z Blaníku totiž vede na Kalvárii tajná podzemní chodba, kudy rytíři chodí lva kontrolovat, jestli poctivě hlídá.
Tak ... milé děti ... zalezte pod peřinku, zavřete očíčka a udělejte hají. Dáme na vás pozor. Vaše máma, táta a Miličínský lev.-)