Žižkův palcát 2024
"Žižkův palcát" je souhrnný název pro šest turistických akcí na památných místech českého husitského vojevůdce Jana Žižky coby připomínka 600. výročí jeho úmrtí v roce 2024. Projekt si nedává za úkol přesně mapovat historii, ale chce připomenout význam osobnosti Jana Žižky v dějinách naší země, bez ohledu na to, jak byl vykládán dříve a jak je chápán dnešní společností.
Výběr šesti míst byl značně limitující a je zřejmé, že zůstala opomenuta některá místa, která by si návštěvu turistů také zasloužila. Pořádající odbor KČT GeoCesty Štoky proto připravil celoroční hru o turistické odznaky a absolventské vizitky, jejíž cílem bude navštívit celkem osm míst spojených s Janem Žižkou, z toho minimálně čtyři v rámci projektu "Zižkův palcát".
03.02.2024 Žižkův palcát – Vítkov
Projekt bude symbolicky zahájen pochodem k pomníku Jana Žižky na Vítkově, na místo, kde dne 14. července 1420 husité pod vedením Jana Žižky porazili vojska první křížové výpravy. Dnes jednu z dominant Prahy zdobí z bronzu odlitá jezdecká socha Jana Žižky od akademického sochaře Bohumila Kafky z roku 1950, největší v České republice a jedna z největších svého druhu na světě. Socha je devět metrů vysoká, devět a půl metru dlouhá a pět metrů široká, skládá se ze 120 bronzových částí a téměř 5 000 šroubů. Její hmotnost činí více než šestnáct tun. Restaurována byla v letech 2010 až 2011.
23.03.2024 Žižkův palcát – Hořice
Bitva u Hořic se odehrála ve třetí dubnové dekádě roku 1423 na vrchu Gothard (kóta 357 m.n.m.). Vojsko orebitů pod velením slepého hejtmana Jana Žižky z Trocnova zde drtivě porazilo české velmože shromážděné pod korouhví Čeňka z Vartemberka. Smyslem celé kampaně, která vedla k Hořickému střetnutí, bylo rozšířit husitský vliv do oblasti kontrolované nespolehlivým šlechticem a upevnit pozici Diviše Bořka z Miletínka v jeho rodném kraji.
Hořice jsou nejen bránou do turistického regionu Podkrkonoší, ale také městem kamenné krásy. Městem s desítkami soch a do kamene vytesaných památek. Husitské tradice tu představuje především socha Jana Žižky v brnění od bratří Jiřičkových z roku 1873 na vrchu Gothard, kde se společně setkáme. Ovšem také sousoší Husité od Václava Suchomela a neprávem opomíjená mohyla na kopci Mohejlík jižně od města - Pomník Božích bojovníků, tvůrčí výjev zobrazující lva, který leží na husitském válečném voze. Pomník nechal postavit vlastenec Josef Šťastný z Hořic a sochu zhotovil sochař Antonín Šešina.
Vrátíme-li se však na na Gothard a do Smetanových sadů, můžeme zde obdivovat desítky soch, sousoší a drobných kamenných památek - od tradičních jmen hudebních skladatelů či spisovatelů, přes všechny možné svaté, přes Jánošíka - až po ikonickou sochu Krakonoše.
Srdečně vás zveme - tohle prostě musíte vidět a zažít!
20.04.2024 Žižkův palcát - Sudoměř
Bitva u Sudoměře se odehrála 25. března 1420 v lokalitě mezi rybníky Markovec a Škaredý, jihovýchodně od usedlosti Sudoměř, vzdálené přibližně 14 km od měst Strakonice a Písek. Husitský oddíl, přemisťující se z Plzně směrem ke vznikajícímu Hradišti na hoře Tábor. Střetnutí bylo první větší bitvou husitských válek a předznamenalo směr, kterým se dále vyvíjelo husitské válečnictví.
Husité zaujali obranné postavení pomocí vozové hradby na nevýrazné vyvýšenině mezi rybníkem Markovcem a vypuštěným rybníkem Škaredý. Ze směru od Strakonic dorazili šlechtici plzeňského landfrýdu a strakoničtí johanité. Ze směru od Písku královské vojsko - rytířské oddíly železných pánů.
Během první fáze útoku katolické strany se bojovalo o vozovou hradbu, ale úzký prostor hráze nedovolil rozvinout útok v plné šíři. Husité využívali k obraně střelby z kuší a palných zbraní. Druhá fáze byla vedena přes dno vypuštěného rybníka. Postup vojska po bahnitém dně byl pomalý a obtížný a dovoloval husitům účinný protiútok. Katolické oddíly po několika hodinách marného dobývání bojiště opustily a husité přenocovali pod ochranou vozů. Žižka si tak mohl připsat vítězství, protože ten, kdo setrval a na bojišti přenocoval, byl podle středověkých zvyklostí vítězem.
Na památku vítězství byl na bojišti v roce 1925 postaven 16 metrů vysoký pomník Jana Žižky, jehož autorem je sochař Emanuel J. Kodet.
25.05.2024 Žižkův palcát - Přibyslav
Přibyslav je místem Žižkova skonu. Obléhání Přibyslavi husity bylo mstou a trestem za nedodržení čestného slova Zikmundových pohůnků, jemuž následovalo vyvraždění husitské posádky v Chotěboři. A protože přibyslavský hrad i poddanské město patřily katolickému šlechtici Čeňkovi z Ronova, který se chotěbořského masakru zúčastnil, Žižka hodlal se zrádcem nemilosrdně zúčtovat.
Žižka však nepadl v boji, roznemohl se "nemocí smrtedlnú ot hlíz" a ve středu 11. října 1424 skonal "v drahách" (na ladem ležícím poli či u cesty).
Na místě mezi Přibyslaví a Žižkovým Polem (dříve Šenfeldem), kde podle tradice dne husitský vojevůdce skonal, dnes stojí mohyla. Vystavěna byla z iniciativy Obce sokolské a vlastivědných spolků v roce 1874 k příležitosti 450. výročí Žižkova úmrtí. Autorem návrhu byl Antonín Wiehl a stavitelem Josef Šupich. Je přibližně 15 metrů vysoká a na jejím vrcholu je umístěn téměř dvoumetrový kalich - symbol českého husitství. Průčelí těla postamentu se skládají z nápisových kamenů, na kterých jsou vysekána jména dárců zúčastněných ve výstavbě. Na severní straně v horní části mohyly je vsazena pamětní deska a pod korunní římsou jsou kol dokola uvedeny nápisy svedených bitev s letopočty.
Nedaleko od mohyly je údolí Plaček, kde údajně tábořila vojska a kde se konala tryzna za zemřelého vojevůdce. Místo se nachází na červeně značené turistické trase, je však po většinu roku jen obtížně přístupné.
Ve městě však nalezneme ještě jednu památku - v Husově ulici směrem na Žďár nad Sázavou - jezdeckou sochu Jana Žižky. Socha je jedním z modelů sochaře Bohumila Kafky pro výstavbu památníku na pražském Vítkově (vznikla jako menší zkušební odlitek). Socha byla vytvořena v roce 1935 a pomník má "pouze" výšku 2,9 metru a délku 3 metry, oproti 9 m vysoké a 9,6 m dlouhé soše na Vítkově. Pomník v Přibyslavi byl slavnostně odhalen 22. září 1957, tedy sedm let po odhalení Kafkovy sochy na Vítkově.
06.07.2024 Žižkův palcát - Kalich (Bonusové setkání)
Rytíř Jan Žižka vybudoval hrad Kalich coby své osobní sídlo a podle něj si také zvolil své rytířské přízvisko. Hrad, který měl plnit funkci strategického opěrného bodu husitů v oblasti, byl dobovým unikátem. V bouřlivém 15. století osvědčil své vynikající vojenské kvality, avšak po skončení válek už byl opuštěn. Objekt zanikl pravděpodobně důsledkem požáru někdy na přelomu 15. a 16. století.
Kalich byl v roce 2009 zařazen do skupiny středohorských hradů Českého středohoří, jejichž relikty měly být prozkoumány, zdokumentovány a stavebně zajištěny. Dlouhodobý záměr je realizován sdružením Hrady Českého středohoří, k jehož zakládajícím členům náleží i obec Třebušín. Díky tomu se daří odkrývat tajemství stavby, kterou lze považovat za nejmodernější hrad středověké Evropy.
Rozlehlé hradní nádvoří vymezovaly na severu a jihu skaliska věže a na zbylých delších stranách unikátní sypané fortifikace s kamennými plentami. Přístup od severu kontrolovala vysunutá zemní bašta polygonálního tvaru, jež byla s hradem propojena úzkým koridorem. Při opevňování Kalicha užil Žižka tehdy nové technologie tzv. „srubů“, které znamenaly zásadní zlepšení možností obrany v době prudkého nástupu palných zbraní. Mimořádně propracovaný systém zemních fortifikací činí z Kalicha památku evropského významu.
21.09.2024 Žižkův palcát - Rabí
Místo, kde podle tradice přišel o druhé oko, jsme opomenout prostě nemohli. Dle pověsti se tak stalo při druhém obléhání Rabí v červenci 1421. Podle jedné verze stál Žižka u hradní brány pod hrušní, když velitel hradu Přibík Kočovský vystřelil šíp, který proletěl otevřeným hledím Žižkovy helmy a připravil ho o oko. Podle druhé verze se šíp zabodl do hrušně, ze které se odštípla tříska, která Žižku o oko připravila. Ty-li jsi, bratře Žižko? Krejž holého!
Památnou hrušeň tu po šesti stoletích nehledejme, ale impozantní komplex největší hradní zříceniny v Česku ano. Stejně jako hrad je úžasné i jeho okolí se spoustou drobných památek, které máte možnost letos navštívit s Žižkovým palcátem.-)
26.10.2024 Žižkův palcát - Trocnov
Trocnov je rodištěm husitského vojevůdce. Původně jej tvořily dva svobodné dvorce. Jeden patřil Žižkovo rodičům, druhý jeho strýcům z otcovy strany. Jak bylo známo, Žižka nebyl zrovna příkladným hospodářem. Rodinný statek zdědil kolem roku 1378, ale už v roce 1380 ho prodal a nabídl své služby královskému dvoru.
Dnes se zde nachází areál s muzeem s expozicí věnovanou Janu Žižkovi a husitskému hnutí a také s nově vybudovaným archeoskanzenem, který přibližuje život ve 14. století. Areálu dominuje třináct metrů vysoký žulový pomník Jana Žižky od profesora Josefa Malejovského z roku 1960.
Areálem vede naučně-vzdělávací stezka v délce asi 4 km s deseti informačními panely, které mapují významné milníky husitství. Její trasa spojuje základy obou původních dvorců (Žižkova a Mikšova), staré rybníky s přírodními biotopy (částečně obnovené) a nelze minout ani místo údajného Žižkova narození - což je dnes prostý kamenný pomník (zbudovaný roku 1908), který nahradil zaniklý Žižkův dub, pod nímž se podle pověsti Jan Žižka v roce 1360 narodil.
Trocnovský areál je od roku 1978 chráněn jako národní kulturní památka a v roce 2011 převzalo památník do své správy Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích.