ANNO LIBRI - Kroměříž

- Nedělní vycházková Podzámeckou zahradou a Okruhem Šlajza (6 km)

- Individuální trasy městem UNESCO

Arcibiskupský zámek postavený ve slohu raného baroka a k němu přiléhající Podzámecká zahrada a Květná zahrada jsou jedny z nejvýznamnějších památek Kroměříže a celé Moravy. Z historických pramenů je patrno, že zde stávalo hradisko již v r. 1110, ale z něhož se dodnes nezachovalo vůbec nic. Ve 13. století byl postaven gotický hrad, který byl r. 1512 přestavěn na renesanční zámek a tehdy se stal rezidencí olomouckých biskupů. V r. 1643 město i hrad poničili Švédové, a tak mu byl zhruba v polovině 17. století při rekonstrukci zámku vnuknut barokní styl, který z něj učinil současný fascinující palác. V roce 1995 byl celý komplex zařazen mezi národní kulturní památky a v r.1998 byl zapsán na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

 

Kroměřížská arcibiskupská zámecká knihovna je historická knihovna, založená roku 1694. Patří k významným světovým historickým knižním fondům, obsahuje rozsáhlé fondy rukopisů, prvotisků a starých tisků. Jde o encyklopedickou sbírku s důrazem na náboženskou literaturu. Knihovna založená roku 1694 se postupně rozdělila na několik fondů: Starou knihovnu, Novou knihovnu, Trezorovou knihovnu a Lesní knihovnu. Návštěvníci zámku však mohou při prohlídce zhlédnout pouze Starou a Novou knihovnu. 

 

Stará knihovna byla založena stavitelem zámku, olomouckým biskupem Karlem II. Lichtensteinem-Castelkornem (1664 - 1695). Zakládací listinou ze dne 14. května 1694 zpřístupnil knihovnu vzdělané veřejnosti a měla být centrální knihovnou Biskupství olomouckého. Mohli ji také využít biskupští úředníci spravující v Kroměříži biskupský majetek. V knihovně měly být obsaženy knihy všech vědních oborů a mělo být podchyceno poznání dané doby. Základem knihovny byla soukromá knihovna biskupa Lichtensteina-Castelkorna, který pamatoval také na studovnu a který rovněž vypracoval knihovní řád. Aby se knihovna rozrůstala i nadále, požádal své nástupce, aby knihovnu a rovněž ostatní sbírky doplňovali a rozmnožovali. Tato jeho prosba byla vyslyšena a díky tomu patří tato zámecká knihovna k největším historickým fondům v českém státě. 

 

Knihovníky byli od roku 1700 - 1833 profesoři piaristické koleje, později světští knihovníci šlechtického původu a od r. 1887 do r. 1949 profesoři arcibiskupského gymnázia (chlapeckého kněžského semináře). Ve třech sálech se nachází přibližně 25 000 knih. Knihy byly opatřeny jednotnou vazbou z bílé kůže a zlacenými nápisy na hřbetech. Řazení knih je podle tzv. piaristického třídění – od teologických témat ke světským. Nad skříněmi je umístěno latinské označení témat. 

 

Uprostřed Velké sálu knihovny se nachází 4 glóby zakoupené zakladatelem knihovny. Malířskou výzdobu stropu zámecké knihovny provedl v roce 1759 Josef Stern na zakázku biskupa Leopolda hrabě z Egkhu. Na fresce Velkého sálu je zachycena Apoteóza biskupů Liechensteina-Castelkorna a Egkha. Celá freska je oslavou vzdělání a moudrosti, včetně upozornění na použití znalostí k dobru, jinak hrozí zavržení. 

 

Nová knihovna se nachází v místě bývalé manské registratury. Po zániku manského systému v roce 1869 zde zřídil arcibiskup Bedřich Fürstenberg další knihovnu, která dostala název Nová. Základem této knihovny byla knihovna významného vatikánského knihovníka a archiváře a knihovníka Augustina Theinera (1804-1874), od kterého ji Fürstenberg koupil. Jednalo se přibližně o 15 000 knih, dnes má knihovna přibližně 25 000 knih. 

 

Zřízení trezorové knihovny bylo odsouhlaseno olomouckým arcibiskupem Karlem Matochou roku 1948. Původně byla v prostorech zámku (kde je nyní knihovna umístěna) numizmatická sbírka, proto název Trezorová. Obsahuje různorodý fond, který se tam dostal v roce 1948 a později. Obsahuje přibližně 12 000 knih. 

 

Poslední část knihovny připadá na knihovnu lesní správy, proto název Lesní. Jedná se o knihovnu s různorodým obsahem. Jsou zde duplikáty, nesvázané knihy a některé konfiskované knihy po roce 1948. Nachází se zde přibližně 12 500 svazků.