Stovky turistů, geocacherů a obdivovatelů Santiniho díla se v sobotu 18. února sešli na Bílé Hoře, kde se konalo druhé z dvanácti zastavení z letošního cyklu "Putování za Santinim", který pořádáme na počest 300. výročí úmrtí tohoto geniálního barokního stavitele. Druhé zastavení jsme uspořádali společně s Turbany, se spřízněným pražským odborem Klubu českých turistů. Byla to skvělá volba - Turbani v rámci svého tradičního pochodu Kolo, kolo mlejnský vedli své trasy přes Bílou Horu, kde jsme jim kromě "našeho" startu a cíle zajišťovali tzv. živou kontrolu. Na Bílé Hoře bylo nebývale rušno už od deváté hodiny a tento ruch ustal až dlouho po oficiálním ukončení akce v 17:00.
Poutní areál na Bílé Hoře s kostelem Panny Marie Vítězné stojí na místě, kde byla původně v letech 1622-1624 vystavěna kaple sv. Václava na paměť bitvy na Bílé Hoře. Vítězství v bitvě na Bílé hoře v roce 1620 bylo označeno za mariánské a z rozhodnutí císaře Ferdinanda mělo být oslaveno vybudováním poutního místa. Původní drobná kaple však začala doznávat proměny v kostel a poutní místo až počátkem 18. století, kdy se úpravy areálu včetně dostavby ambitů a kopule jako člen mariánského bratrstva úspěšně zhostil Jan Blažej Santini Aichl. Osvědčil zde opět svoji schopnost vyrovnat se s daným prostorem a spojit zdánlivě nesourodé prvky v jeden kompaktní a přitom vysoce harmonický celek.
Poutní areál se v roce 2007 stal klášterem benediktinek Abtei Venio. Malé česko-německé společenství je v současné době jedinou komunitou benediktinek na území České republiky. V době konání naší akce trávily benediktinky svůj čas na svém "ředitelství" v Mnichově, ale postaraly se o nás dokonale - zajistily otevření areálu i kostela po celou dobu konání akce a po celou tu dobu se nám a našim návštěvníkům s úsilím nezměrným věnovaly oblátky - externí členky benediktinské komunity. Uvážíme-li, že kostel bývá přístupný jen po dobu konání mší, tak jeho dostupnost kdykoliv během tohoto dne považuji za velkou poctu našim santiniovským aktivitám!
Protože jsme při nepřítomnosti benediktinek žili v nejistotě o osud dnešního dne, požádali jsem o výpomoc paní Jelenu Burianovou, členku KČT TurBan a skvělou průvodkyni, která nám nezištně nabídla své služby a během dne zajistila čtyři komentované prohlídky poutního areálu a nejbližšího okolí. Zvláště o první dvě prohlídky byl enormní zájem - u obou jsem se dopočítal osmdesáti posluchačů ... a dál už raději ani nepočítal.-) Nicméně kromě čtyř "hlavních" přednášek na ploše poutního areálu "operovaly" vždy ochotné oblátky, které provázely malé skupinky nadšených návštěvníků. Sestra Petra mi posléze napsala: "Naše tři oblátky byly po celodenním nečekaně intenzivním nasazení poněkud v rauši, ale vypadaly spokojeně..." Ano, vnímal jsem to podobně. Když jsem jednu z nich požádal o závěrečnou prohlídku pro ty nejposlednější z přišedších - upřímně mi odpověděla, že fakt už ne.-) ... ale ve stejný okamžik čile přicupitala a jala se výkladu, jakoby čas a únava nehrály žádnou roli.-)
Náš turistický "stánek" praskal ve švech zhruba od půl desáté do půl druhé a já jsem užasl, s jakou rychlostí a v jaké pohodě dokážou naše tři odhodlané kolegyňky odbavovat razítky a turistickými suvenýry každého jednotlivého návštěvníka. Z mého pohledu to byly tři hodiny těžké dřiny, když se klikatící se fronta v ambitech kláštera nekrátila, ba naopak nabírala na své délce a síle. A musím pochválit i turisty, kteří tuhle nesnáz absolvovali v poklidu a trpělivé toleranci.
Vlastně by to byl báječný happening ... češtináři prominou, ale já pro tuten niterný pocit nenacházím vhodný český ekvivalent ... kdyby byly nedošly absolventské vizitky. V tom okamžiku jako když mávne kouzelným proutkem. Mám rád sběratelství turistických vizitek a sám vlastním poměrně početnou sbírku. Leč sběratelství turistických vizitek evidentně už není sběratelským fenoménem. Dnes jsem procitl. Není to sběratelství, je to čirý fanatismus. Atmosféra v ambitech by se na několik desítek minut dala krájet nožem. Vizitky prostě nebyly a já jsem se stal nejzavrženějším vyvrhelem společnosti. Ani by mě byli nepřekvapili takoví ti "mainstreamoví" křiklouni ... na ty jsem ostatně zvyklý ... ale že se kvůli vizitce stane největším hulvátem dne slovutný člen KČT v oblasti Vysočina, držitel mnoha tuzemských i mezinárodních ocenění, medailí a diplomů, tak z toho je mi ouvej ještě dnes...
Křiklouny jsem umravnil upozorněním, že se nacházejí na posvátné půdě, určené k tichým meditacích, nikoliv k halasnému klení - a že vyjdu před vrata areálu, ať mi přijdou vynadat ven. Nikdo nepřišel. Inu, tož asi tak...
Touto cestou bych tedy rád ubezpečil všechny sběratele - a ještě tím spíše fanatiky vizitek - že jsem už zadal dotisk vizitek akcí v Křtinách a na Bílé Hoře a že na všech následujících akcích budou mít k dispozici 600 kusů vizitek. To by fakt snad už mělo stačit.-)
Zhruba od půl druhé do půl třetí se nádvoří kláštera relativně vyprázdnilo ... a my měli čas se trochu najíst a nadechnout před odpoledním geocachingovým programem. A ten byl opět velice výživný.-) Na uklízecí CITO a následný event od tří do pěti dorazilo na dvě stě nicků a celkem ku dvěma stům padesáti geočlověků.-) Ambity opět praskaly ve švech a po areálu se pohybovaly další skupinky při komentovaných prohlídkách. Geocachingové suvenýry nakonec vyšly jen tak tak ... ale fakt právě tak akorát, abych unikl dalšímu veřejnému pranýřování.-)
Musím se přiznat, že jsem zájem turistů a geocacherů o Santiniho památky podcenil - po zkušenostech s akcemi při příležitosti 200 let KHB jsme připravovali řadu komorních setkání - leč hned první dvě akce nás vyvedly z omylu. Santini je pro širokou veřejnost přeci jen více přitažlivý než Karel Havlíček ... bez ohledu na to, zda se pyšnil bujným knírem či nikoliv. Na jeho odkaz si můžeme do slova a do písmene sáhnout ... a o tom to asi bude.-)
Před závěrečnou rekapitulací řečí čísel bych rád touto cestou poděkoval všem, kdož jste na Bílou Horu dorazili v dobré vůli a s pokorou. Byli jsme s vámi moc rádi - a doufáme, že i vy jste byli rádi s námi.-) Děkujeme ... a budeme se těšit v březnu v Pohledu u Havlíčkova Brodu opět na viděnou!