Tak nám to začalo! Seriál letošních turistických akcí ANNO LIBRI za poznáním krás našeho národního písemnictví jsme zahájili odstartováním prvních nedočkavců v 6:45 na železniční zastávce Lochenice. Bylo to symbolické ráno - Hradecko se odělo do bílého hávu, bílého stejně jako jsou bílé stránky dosud nepopsané knihy našeho letošního putování. S nadsázkou tvrdívám, že v mém rodném Polabí je zima jeden den v roce - a ta přišla právě dnes.-)
Zima se skutečně přihlásila ve své dokonalé kráse, a tak jsme cestou k zastávce projížděli první ranní koleje a stejně tak desítka těch nejrannějších odvážlivců se vydala podél Labe prošlapávat první ranní stopu. Zima ... mráz ... větrno ... ale romantika.-) ... a co víc si ostatně zocelený tůrista na svých toulkách může přát, že?!
Na zastávce Lochenice se startovalo na romantické trasy 9 a 20 km, buď přímo směr Hradec Králové, nebo s prodlužkou do Smiřic a zpět. A byly to trasy kondičně náročné - s celkovým převýšením 12 metrů, přičemž to závratné převýšení čekalo na turisty v závěrečných stovkách metrů na Velké náměstí.-)
A zatímco se na trasu až do deváté hodiny vydávali další skupinky, tak naše skupinka se už před osmou peklila s výstavbou stánku, což nebylo vzhledem k povětrnostním podmínkám úplně jednoduché. Poryvy větru byly nepříjemné, ale ještě nepříjemnější byly vločky sněhu, zvědavě nahlížející pod střechu stanu. Vše papírové jsme tak museli uschovat před vlhkem, a tak jsme do potravinářské fólie balili všechno, co nám přišlo pod ruku. Ale my jsme na nutnost improvizací zvyklí, a tak jsme po celý den jeli tak trochu v provizorním režimu. Ale protože za námi jezdí jen samí milí lidé, tak to všichni pochopili. Snad. Možná. Ačkoliv ... bůhví, kde nás potom pomluvili.-)
Zatímco jsme balili a balili, už kolem nás začali kroužit nedočkaví vizitkáři, kteří toho měli dnes tolik co stihnout! Valnou většinu jsme stačili odbavit dřív, než začali docházet první turisté, než v deset hodin začala první prohlídka Biskupské knihovny a než se začali shlukovat geokešeři na dopolední CITO event od jedenácti. Dopoledne bylo dosti výživné a my jsme alespoň v podvědomí potlačovali mráz za nehty zalézající, vítr do obličejů šlehající a nožky lehce omrzávající.-)
Musím se přiznat, že ten pel-mel lidiček nejrůznějšího volnočasového vyznání byl v jednom okamžiku takový maglajz, že jsem se v tom i přes precizně promyšlený harmonogram začal chvíli ztrácet. Přesunutí geocachingového CITO eventu na dopoledne nám pořádně zamíchal kartami.-) Zatímco loni CITO event velmi dobře fungoval jako předěl mezi ukončením turistické části a odpoledním geocachingovým eventovým blokem, tak tady nám to dnes protékalo jedním trychtýřem.-)
Malá vsuvka pro geocachingové příznivce - při plánování projektu ANNO LIBRI bylo vyšší mocí rozhodnuto, že event ANNO LIBRI nesmí následovat ihned po CITO eventu, protože event ANNO LIBRI je oslavou roku knihy a není tedy poděkováním za účast na předchozím CITO eventu, a proto se jedná o zakázané řetězení eventů. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby mezi CITO eventem a eventem ANNO LIBRI byla povinná čtyřhodinová proluka. Co na tom, že to jde proti logice celé akce? Co na tom, že se tím automaticky poníží počet úklidomilných geokešerů? Co na tom, že jsme tímto krokem vyřadili součinnost turistů, kteří se ještě nacházejí na trase? Konečně se s námi na trasu turistického pochodu vydávají i geokešeři, ale o tom pssst, to je děsnej tajem.-) Co na tom, že se v důsledku tohoto nařízení udělá méně než polovina práce? Čert vem smysl a poslání CITO eventu jako pomoci životnímu prostředí, nadevše důležité je vítězství síly výkonné moci.-)
Velice se omlouvám za tuto vsuvku turistické veřejnosti, se kterou se geokešeři podle geocachingových pravidel nesmějí kamarádit, protože jsou pro ně mizernými "mudly".-) Pokud jste obsahu výše uvedeného odstavce neporozuměli, tak si z toho nic nedělejte. Já sám se v neustále se měnících geocachingových pravidlech velice často ztrácím...
Ale zpět na Velké náměstí! A ze zimy na otevřené scéně raději zamíříme do útulného prostředí Biskupské knihovny, kde už na nás čekají velice milí a ochotní pánové, tímto knihovníci a archiváři! Původně jsme domluvili čtyři komentované prohlídky, ale nakonec jsem vydyndal ještě pátou. A ani to nestačilo, abychom uspokojili všechny zájemce. Pánové pro nás připravili vskutku luxusní svazky a možnost nahlédnutí do knih, které se obvykle vystavují jen za skleněnými vitrínami, či se originály neukazují vůbec. Prohlídky byly naplánované na 45 minut, ale na vypakování jedné skupiny, aby uvolnila své místo té další, nikdy ani celá hodina nestačila.-)
Váš zájem nás moc potěšil, potěšily nás také vaše ohlasy a určitě potěšily i oba průvodce staletími minulými v knihách ukrytými. Pánové nám pro nadcházející zastavení památníky písemnictví nastavili laťku skutečně hodně vysoko! A to je výzva!
Odpolední komunitní event naplánovaný na dvě hodiny jste opouštěli po celém dni promrzlí, obvykle se schovávaje do tepla pohostinských zařízení na náměstí či v jeho okolí. Přesto ti nejstatečnější s námi vydrželi až do šesté večerní, kdy na město padl soumrak, pod rukama dobrovolníků během chvíle padl náš stánek ... a my se těšili, až večer padneme únavou taky.-)
Patří se poděkovat všem, kteří jste za námi dorazili ... kteří jste se nezalekli zimního počasí a nevlídného nečasu ... kteří jste překonali medvědí spánek a lenivost ... a kteří jste nám pomohli vytvořit báječnou atmosféru, na kterou se vždycky těšíme a kterou s vámi rádi sdílíme!
Patří se poděkovat také všem, kteří se podíleli - tradičně Petře s Miladou, Pavlovi a nováčkovi v týmu Vojtovi ... (ještě dlužíme za kafe, to v téhle zimě potěšilo!) ... pánům knihovníkům a archivářům Biskupské knihovny za úchvatné entrée k projektu ANNO LIBRI ... a samozřejmě také Magistrátu Hradce Králové za umožnění záboru veřejného prostranství na Velkém náměstí.
Děkujeme vám všem za účast a budeme se těšit na viděnou v sobotu 1. února v Muzeu literatury v Praze - Bubenči!